Velikonoční tradice ,, Velikonoce na broumovsku“

Velikonoce jsou pohyblivý křesťanský svátek. Pohyblivý proto, že se každý rok slaví v jiné datum. Datum se každý rok odvozuje od první neděle po prvním jarním úplňku. A tak Velikonoce slavíme v březnu nebo v dubnu. Letos svátek vychází na neděli 12.dubna 2020.

.

,,HODY HODY ZDRAVÍČKO,
DEJTE KLUKŮM VAJÍČKO
NA POMLÁZKU MAŠLI,
ŽE K VÁM CESTU NAŠLI“

Tradice a zvyky

Modré pondělí neboli Velké pondělí

Vyznačuje se odpočinkem. V tento den bychom měli hodně odpočívat, protože v následujících dnech budeme pracovat a na odpočinek nezbude čas.

Žluté úterý neboli Šedivé úterý

Tradice v tento den praví, že by se měl uklidit celý dům a vymést všechny pavučiny.

Škaredá středa

Podle lidového pořekadla se na škaredou středu nesmíme mračit, jinak se budeme mračit každou středu po celý rok.

Zelený čtvrtek

V tento den by měla každá hospodyně v domě, ještě před východem slunce zamést celý dům a smetí  odnést na křižovatku. Tím zabrání blechám průchod do domu. Také bysme měli brzy vstát a omýt se rosou. Nebudeme pak nemocní.

Velký pátek

Neměli bychom nikomu nic půjčovat ani se s nikým hádat. Tím se nám hádky vyhnou a naopak si k vám najdou cestu peníze.

Bílá sobota přezdívaná Svatá nebo Světelná.

Na bílou sobotu uklízíme. Připravujeme se na Boží hod velikonoční. Pečeme mazance a beránky, pleteme pomlázku z vrbového nebo břízového proutí, a zdobíme vajíčka pro koledníky.

Boží hod velikonoční

Připadá na neděli před velikonočním pondělím. Křesťané slaví návrat Krista. Začíná období radosti, pohody a klidu. Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů. Hospodář dal kousek svěceného jídla poli, zahradě a studni, aby bylo dostatek ovoce, úrody a vody. V tento den se také pekli velikonoční beránci.

Velikonoční pondělí

V tento den se vydávají koledníci a kolednice s pomlázkou na koledu. Zde se tradice a zvyky liší: město od města, kraj od kraje.

HODY HODY SLEPIČKO, DEJ MI JEDNO VAJÍČKO.
JÁ JE S LÁSKOU VYBARVÍM, NA VÝSLUŽKU PŘIPRAVÍM.
AŽ PŘIJDE MILÝ RÁNO K NÁM, JÁ MU PAK TO VEJCE DÁM.

Velikonoce na broumovsku

,,Dívčí koleda“

Broumovsko se vyznačuje zajímavostí a tou je tradice dívčí pomlázky. Zde nechodí koledovat pouze chlapci, ale i děvčata, která se vydávají koledovat v neděli, a to týden před velikonočním pondělím. Letos se tedy na broumovsku vydají děvčata koledovat v neděli 5.4. 2020.
Děvčata zde chodí koledovat ve dvojici nebo ve trojici. Není to pravidlem, ale platí, že ve větším kolektivu si užijí více zábavy.

Na koledu se vydávají mezi 8-9 hodinou ráno, vybavené pomlázkou a batůžkem pro případ, že si vykoledují něco dobrého na zub. Koledovat chodí k příbuzným, ale také spolužákům a známým.
Při koledě samotné dívky přednesou velikonoční básničku a vypráší chlapcům ,,zadky“. Za koledu pak dostanou odměnu nejčastěji v podobě sladkosti nebo vajíčka. Pro starší 18ti let se nabízí panák alkoholu.

Jako malá holka jsem chodila na koledu se třemi kamarádkami. Rádi jsme se stavovaly u našich babiček, kde jsme dostaly něco dobrého na zub, kakao a nějaký ten pamlsek navíc.

,,Klučíčí koleda“

Chlapci chodí koledovat tradičně na velikonoční pondělí.

Zvyky chlapecké koledy se tu nijak zvlášť neliší od koledy dívčí. Také vyráží s pomlázkou a batůžkem na zádech. Chlapci přednesou básničku u toho vypráší dívkám ,,zadky“ a dostanou odměnu. Odměnou jsou opět sladkosti, kdy je chlapcům nabídnuto z košíku plného sladkostí a oni si můžou vybrat. Záleží na koledovaném děvčeti kolik chlapci sladkostí nabídne.

Dále dostávají vajíčka. Z těch si koledník také může vybrat, jestli chce vyfoukané a obarvené nebo uvařené a ozdobené samolepkou, které pak může sníst. Při odchodu koledníka uváže dívka na pomlázku mašli. Podle toho se pozná u kolika dívek byl chlapec na koledě. Dívka mašli vybere z košíku a uváže mu ji na pomlázku. Mašli vybírá tak,  aby se barvy neopakovaly a byla pestrobarevná. Bohatá pomlázka už z dálky vypovídá o koledníkovi, že ,,vyšlehal“ hodně dívek.

Děvčata se koledují, aby byla celý rok pěkná.

Není zvykem koledovat u cizích lidí, ale najdou se tu i tací jedinci, kteří zvoní na každý zvonek v paneláku.

Koleda, jak dívčí i chlapecká trvá do pravého poledne.

,,HODY HODY DOPROVODY
DEJTE VEJCE MALOVANÝ
NEDÁTE-LI MALOVANÝ
DEJTE ASPOŇ BÍLÝ
SLEPIČKA VÁM SNESE JINÝ“

Koleda rodiče s dětmi:

Výjimkou zde není smíšená koleda rodiče s dítětem, například pokud je dítě malé, nemůže na koledu jít samo. Proto má doprovod dospělé osoby, nejčastěji jednoho z rodičů, popřípadě prarodičů.

Symboly

Jedním ze symbolů, který se zde dodržuje, je pečení velikonočního beránka. Na stole nesmí chybět mazanec, který si hospodyňky doma pečou den před velikonočním pondělím. Dalším ze symbolů jsou tzv. kočičky, což jsou větvičky vrby s malými pupeny. Symbolizují palmové ratolesti, kterými kdysi obyvatelé Jeruzaléma vítali přicházejícího Krista. Pečou se velikonoční perníčky, nejčastěji ve tvaru, vajíček, ptáčků nebo kuřátek, ty pak hospodyňky zdobí a darují koledníkům.

Kolednic a koledníků ubývá

Musím říct, že rok od roku je koledování mladých děvčat a chlapců slabší. Mnoha dětem už na základní škole připadá pomlázka ,,trapná“ a tak raději sedí doma a vrstevníky, kteří chodí koledovat, považují za divné. Myslím si, že je to škoda. Sama ráda vzpomínám na časy, kdy jsme na koledu chodili, ať už jako děti v mateřské škole nebo jako puberťačky v osmé třídě. Těšili jsme se na společně strávené dopoledne, kdy si užijeme spousty legrace a zábavy.

Pokud se dětem na koledu nechce, připojte se k nim jako doprovod a jděte jím příkladem. Ukažte jim, jak by měla správná koleda vypadat.

Letos zřejmě díky koronavirové pandemii koleda nebude možná. Pokusme se zvyky a tradice zachovat a zakoledujme si doma. Ať už s pomlázkou, a když nebude, postačí vařečka. Vykoledujte své děti, maminky a tatínky, tak aby nám neupadali na kráse, ale hlavně s citem 🙂

Mluvte s dětmi o tradicích Velikonoc. Bylo by smutné, kdybychom neměli žádné koledníky a jen o velikonocích mluvili. Důležité jsou zážitky a vzpomínky. Byla by škoda, kdyby si děti na Velikonoce a na koledování žádné neudělaly.