Jak to děláš, aby s tebou děti něco vyráběly?

 

,, Někdy se mi stává, že jsem tak natěšená, že úplně zapomenu na to, jak to chtějí děti. Často hledám na internetu zábavu pro děti. Když mě něco hodně zaujme, chci to s dětmi vyrobit. Nadchnu se pro to na 100% vše si připravím a mám z toho fakt radost. Pak s tím přijdu za dětmi a co se nestane? Velký BUM. Prostě děti to nebaví.“

Když mi toto kamarádka řekla vzpomněla jsem si, jak jsme k ní tenkrát  s dětmi přišli na návštěvu a ona měla vymyšlenou fakt SUPER HRU PRO DĚTI. Tato hra jí se synem den předtím fungovala, a tak měla vše přichystané s tím, jak si to užijeme.

Hra spočívala v tom, že jsme na cestu nakreslili křídami barevná kolečka, červená, žlutá, modrá a fialová. Od každé barvy jsme nakreslili dvě barevná kolečka, aby jsme předešli hádkám, kdo modré kolečko našel a kdo ne! 🙂 No a hra začala a my s kamarádkou ji začaly vést 🙂

,,Teď najděte modré kolečko a stoupněte si na něj,“ povídá kamarádka. Kluci rychle běželi a každý našel modré kolečko. ,,A teď hledejte fialové kolečko.“ No a to byl kámen úrazu. Fialové kolečko jsme nakreslili jen jedno. Rázem se z toho stal boj o fialové kolečko. S kamarádkou jsme se snažily rychle zachránit situaci a honem namalovaly druhé fialové kolečko. Jenže se strhla lavina. Dalším a dalším pokynem se kluci vztekali víc a víc.

,,Já jsem našel zelené kolečko první! Ne já jsem ho našel první. Já jsem žluté kolečko viděl dřív! Ne neviděl! Já ho viděl dřív!“ Kluci se začali dohadovat.

A my s kamarádkou jsme se opět snažily zachránit situaci. ,, Kluci tak utrhneme tady lístečky a dáme je na červené kolečko“.  Povídá kamarádka klukům. Tak to už vůbec nefungovalo. Nezbývalo nic jiného než to zabalit.

Co byste řekli tomu, kdybych vám dala návod na to abyste děti přinutili k tomu, aby s vámi dělali to co zrovna vy chcete?

Narovinu říkám, že takový návod neexistuje! Ale můžu vám dát pár tipů abyste se co nejblíže přiblížili požadovanému cíli.

 

Každé dítě je individuální, proto k němu tak přistupujte. Záleží na mnoha faktorech, které ovlivní danou činnost. Také to jak je dítě na danou činnost naladěné nebo jak je staré. Také jestli chce zrovna s vámi danou činnost dělat. Zvláště malé děti neustále něco zkoumají, všude někde běhají. U některých děti to může fungovat tak, že teprve až když se vyběhají, tak si s vámi sednou ke stolu a začnou vyrábět nebo si prohlížet knížku. Opět je to individuální.

 

Co nedělat

Nikdy dítěti nerozkazujte.

,,Jirko, pojď ke mně a sedni si vedle mě. Já si chci sednout. Tady jsem ti připravila vodovky a papír, tak si maluj! Já se na tebe budu dívat a konečně si vypiju kafe!“

Hned si vzpomenu na svoje dětství, jakože já jsem byla hodně tvrdohlavá a do dneška jsem. Když mi mamka cokoliv řekla a dala tomu ten důraz toho rozkazu, okamžitě jsem se zasekla a neudělala jsem to. Přestala jsem mluvit, komunikovat a myslela jsem si své.

Vy to můžete mít nastavené jinak. Vás dítě může poslechnout a k tomu stolu dojde. Ale už bude naštvané, že jste mu tu činnost dali ,,befelem“. Bude otrávené, protáčet panenky a z principu se mu nebude chtít dělat nic. A hlavně ne s Vámi.

,,Tady máš obrázek hrušky a zelenou pastelku a můžeš vybarvovat!“

 

Co tedy dělat, když dítě s radostí jde za vámi ke stolu?

Neřiďte činnost, staňte se pozorovateli.

Nechte ho a neřiďte ho. Nechte ho pracovat, stříhat, malovat a osahat si pracovní prostor. Nesahejte mu do toho, neříkejte mu jakou pastelku si má zrovna vzít. Buďte pozorovateli.

Já si vzpomínám na své dětství a pečení cukroví. Váleli jsme linecké těsto a já ho ráda vykrajovala. Jenže mamka mi hned říkala, kde mám vykrajovat, co mám vykrajovat, ,, a tady to vykrajovátko posuň, sem by se ještě vešlo jedno“. Ona to nemyslela špatně, měla prostě svůj systém. Ale mně stačila taková drobná věta a hned mě to přestalo bavit.

 

Nenajde se mnoho dětí, které by seděly dvě hodiny u stolu a malovaly. Vůbec malé děti rádi a často mění činnosti i každou půl hodinu. Některé i každých deset minut. Je to naprosto přirozené. Proto je tedy dobré být připraven.

Ukažme si to v praxi.

Maminka Barča se synem Toníkem to dělá tak, že si dají oběd. A protože Toník nechodí po obědě spát a maminka si chce v klidu vypít své vysněné kafe, pustí televizi a Toník se  na ni dvě hodiny dívá. Jenže Barču už to štve, nemyslí si, že je dobré, aby Toník takhle dlouho na televizi koukal. Může se mu zkazit zrak, může být na televizi závislý, je pro něj program v televizi vůbec vhodný? No jo, ale jak jinak to vymyslet, abych si mohla vypít v klidu to své kafe? Barče to tak dlouho vrtá hlavou až dostane nápad.

A jednoho dne, když tak Barča s Toníkem plní svůj polední rituál a Toník sedí u televize vezme Barča ubrus, vodovky, lepidlo a další pracovní pomůcky a vše začne chystat na stůl. A najednou Toník vstává od televize a povídá Barče: ,, Mami, co to děláš? Jéé ty tam máš modelínu a prstové barvy!“ A Toník běží nadšeně za maminkou a společně tvoří.

 

 Buďte připraveni

Udělejte u vás doma v kuchyni, v obýváku, v pokojíčku pracovní prostor k vyrábění. Pomůcky můžete mít v šuplíku kuchyňské linky, v košíčku nebo si vyčleňte komodu pro pomůcky k vyrábění.

Připravte vše, co má vaše dítě rádo, s čím rádo vyrábí. Můžou to být vodovky, barvy na tělo, štětce, pracovní sešity, barevné papíry, lepidlo, pastelky, pero, tiskátka, modelína, prstové barvy, foukací fixy a další a další pomůcky. Hlavně nezapomeňte na ubrus.

Inspirujte se e-bookem 10 tipů jak trávit čas s dětmi. Ke stažení ZDARMA

Buďte rádci. Ukažte mu, že mu chcete pomoct, ale nevnucujte mu váš způsob tvorby.

,, Vidím Toníku, že se s těmi nůžkami trápíš, můžu ti pomoc?“

,,Co myslíš, bude to vypadat hodně hloupě, když vybarvíme švestku žlutě?“

Povídejte si tedy s dítětem o průběhu vyrábění. Prozkoumávejte nejrůznější úhly pohledu. Jak by to šlo  a jak nešlo. Tím se ponoříte do společné komunikace, vytvoříte si hlubší pouto mezi vámi a hlavně budete posluchačem, parťákem a ne diktátorem! 🙂

 

Vyrábějte společně

Když už tedy máte připravené všechny pomůcky, vodovky, pracovní sešity, pastelky, pusťte se do tvoření společně s vaším dítětem. Mnoho rodičů dělá už tuto základní chybu. Dítěti připraví činnost, ale pak ji s dítětem nedělají. Dítě tedy nemá vzor, nemá důvod proč by vyrábělo. Staňte se tedy vzorem a vyrábějte společně. Sedněte si s vaším dítětem ke stolu. Vedle něj, naproti němu, kamkoliv, ale k němu a vyrábějte společně. Když budete mít šablonku k vystřižení pořiďte si ji dvakrát a stříhejte společně. Jednu šablonku vy a druhou vaše dítě. Když vaše dítě uvidí vás jak stříháte je dost pravděpodobné, že se ve vás vzhlédne, bude chtít také tak pěkně stříhat jako vy. Je možné, že ze začátku mu to nepůjde jako vám a bude se rozčilovat, ale společným trénováním věřím, že to zvládnete.

Naším společníkem je pracovní sešit HRAJEME SI S PODZIMEM.

Nabízejte

,,Toníčku, já bych si ráda odpočala a v klidu sedla. Co kdyby jsme si tady třeba vzali spolu pracovní sešit nebo omalovánku a začali vybarvovat? A Toník řekne: ,,Hm, tak jo. Já bych si chtěl vzít tyhle omalovánky, které se barví vodovkami.“ Vy už navážete komunikaci a hlavně se domlouváte. Není to jen o vás, v tomto případě o mamince Barče, že zrovna chce malovat omalovánky.

 

Co takhle pravidla, které si stanovíte než se do tvoření pustíte?

Domluvte si s dítětem jasná pravidla než se do tvoření pustíte. Maminka Barča si stanovila tyto pravidla:

  • chci mít na stole ubrus, bez něho to nepůjde. Nechci mít špinavý stůl.
  • vezmeme si na sebe pracovní triko. Nechci mít špinavé svoje krásné oblíbené triko
  • pokud malujeme sedíme u stolu
  • když už nechceme malovat, uklidíme si po sobě
  • sundáme si pracovní triko, utřeme ubrus a jdeme si umýt ruce

Nedávno mi kamarádka vyprávěla, že sleduje jednoho tatínka, který je povoláním učitel. Má dvě děti a s těmi zůstal doma. Společně hodně vyrábějí a mají svůj způsob tvorby a pravidla.

Přečtěte si je

Na zemi mají koberec a na něj si dají ubrus a vodovkami tam malují. Říkáte si, tak to bych v životě nedovolila. Nechci mít na koberci vodovky. Jak bych to pak smyla? No jo, jenže tenhle tatínek si s dětmi stanovil jasná pravidla. Malují jen na ubruse a nikam jinak s těmi barvami nechodí a pokud už malovat nechtějí jdou do koupelny, umyjí se a pak teprve uklízí. A koberec mají čistý.

Zajímavé pracovní prostory

Tatínek zkusil koberec. Vy můžete malovat na zemi, venku nebo třeba na tabuli. Pro děti se tato místa budou zdát zajímavější, atraktivnější a do malování se pohrnou.

Důležité je, aby místo i pravidla, která vyberete při malování byla přijatelná pro obě strany. Pro Toníka i Barču. Když vám tedy nebude vadit počmáraný stůl, protože víte, že je starý anebo, že čáry od pastelky vydrhnete, běžte do toho a ubrus nedávejte. Důležité je, aby to bylo v souladu s vaší duší.

 

 

Jsem máma dvou synů. Učím rodiče jak hravě a kreativně trávit volný čas s dětmi. Pomáhám maminkám s péčí o jejich malé uzlíčky. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.